SKANSKA - vyhraje soudní spor vlastní chybou? 21.10.2015 13:17

 

 

Na jedné straně je již delší dobu předkládán ze strany Skansky návrh na mimosoudní vyrovnání, jehož součástí by bylo ukončení soudního sporu a zahrnovalo by provedení další, opakované opravy díla, které vykazuje závažné vady, které mají původ v nekvalitně provedeném díle; technicky vzato lze hovořit o skrytých vadách, které se postupem času na díle projevují. 

Na druhé straně je varianta pokračování ve sporu soudní cestou, a tedy odmítnutí jakéhokoliv návrhu na mimosoudní vyrovnání.

 

Historie příběhu "Skanska a bazén":

V roce 2005 podepsala Skanska  a.s. s naší společností ST Servis s.r.o. smlouvu o díle na výstavbu krytého bazénu. Závazek data předání podle smlouvy Skanska nesplnila. Stavbu předala s přibližně ročním zpožděním. ST Servis v souladu se smlouvou vyčíslil sankci za zpoždění v předání díla ve výši cca 31 milionů Kč a ve výši sankce vystavil faktury. Faktury použil k úhradě zbývající části kupní ceny (úhrada ceny díla formou jednostranného zápočtu). Tuto okolnost zmiňuji záměrně, protože často je spor interpretován tak, že ST Servis neuhradil část kupní ceny. Nikoliv, dílo ST Servis zcela uhradil včetně vzájemně odsouhlasených víceprací.

Skanska se nesmířila se situací, kdy část kupní ceny byla uhrazena regulérním zápočtem, a rozhodla se svoje domnělé nároky řešit soudní cestou. Jádrem žaloby bylo zpochybnění sankce za zpoždění, kterou ST Servis uplatnil podle článků dosud platné smlouvy. Pokud by soud přistoupil na argumentaci Skansky, sankce by byla zpochybněna, zneplatněna úhrada formou zápočtu a ST Servis by musel doplatit oněch 31 milionů Kč penězi.

To se ovšem nestalo. Nejdříve Krajský a následně Vrchní soud zpochybňování ujednání o sankci zamítl. Patří se také uvést, že i Nejvyšší soud dal v této věci ST Servis za pravdu, neboť se touto okolností odmítl podle příslušných paragrafů o.s.ř. zaobírat a shledal věc jako nedůvodnou.

Pokud by se neobjevila zcela jiná okolnost, spor by tedy již byl ukončen, a to zcela ve prospěch naší společnosti ST Servis.

 

Jiná okolnost se však objevila. V roce 2009 byl zveřejněn judikát Nejvyššího soudu, který  umožnil Skansce zpochybnit oprávněnost vlastních podpisů na smlouvách. Zjednodušeně řečeno, svůj nový postup ve sporu Skanska postavila na tezi, že ten, kdo v roce 2005 smlouvu podepisoval, neměl oprávnění za Skansku smlouvy podepisovat. Z obecného hlediska se může jevit zpochybnění vlastního podpisu za těchto okolností jako neakceptovatelné a nehodné firmy formátu, kterým Skanska bezesporu je, nicméně právní prostředí tuto situaci snese. Nejvyšší soud, který, jak již bylo řečeno, odmítl všechny dovolací námitky Skansky. Tedy až na jednu, a sice tu, že pan Čadek, který smlouvu za Skansku podepsal, po našem soudu na základě regulérní plné moci, k tomu nebyl oprávněn. A rozhodl tak, že se ruší všechny předchozí rozsudky a věc vrací na začátek k novému projednání. Krajský soud bude v první fázi nově patrně posuzovat platnost či neplatnost smlouvy. Že je smlouva absolutně neplatná z důvodu podpisu neoprávněnou osobou za Skansku je pravděpodobné, avšak nicméně takové rozhodnutí soudu zatím nepadlo, i když je v diskusích často už nyní zmiňováno.

Skanska zpochybňovala naši úhradu ve výši cca 31 milionů Kč, ale spor fakticky ve všech bodech žaloby prohrála a situaci pravomocného rozsudku prozatím zvrátila jenom díky zpochybnění vlastních podpisů na smlouvě. O tom, kdo nese vinu na našich případných budoucích výdajích, je tak dnes zcela jasno.

Kdo se na věc dívá očima prosté spravedlnosti, nemůže se proto za žádných okolností smířit se závěrem, že by měl ST Servis cokoliv platit mimosoudně či jakkoliv jinak a bude patrně vždy volit cestu pokračování ve sporu soudní cestou i za cenu mlhavých vyhlídek na úspěch a s vědomím toho, že spor může dopadnout finančně hůře, než je případně navrhováno mimosoudně. Jinak řečeno, budeme bojovat, dokud to půjde.

Kdo se nedívá na spor touto optikou, může pro svoje posouzení zvolit jiný pohled. Ten je založen na rozhodování až po racionálním zhodnocení o kolik víc či méně by mohl ST Servis získat, pokud by pokračoval ve sporu oproti nabízeným mimosoudním návrhům. V režimu bezdůvodného obohacení, pokud bude takto spor překvalifikován, sehraje dozajista svoji roli znalecké ocenění díla, resp. vyčíslení výše bezdůvodného obohacení. Jelikož dílo bylo vysoutěženo, je důvodné se domnívat, že cena díla stanovená zpětně v čase by neměla být v zásadě oceněna jinak, než ve výši v roce 2005 vysoutěžené ceny, snížené o skryté vady díla. Rozdíl takto stanovené ceny a toho, kolik ST Servis zaplatil penězi, tedy vyčíslení bezdůvodného obohacení, odhadují někteří znalci na přibližně 25 milionů Kč. Druhou klíčovou věcí pak bude posouzení okamžiku, od kterého budou počítány úroky z prodlení. Pokud by byly počítány např. už od okamžiku žaloby z částky 25 milionů Kč, tedy v té horší variantě, budou k dnešku patrně přes 10 milionů Kč. Pouhá tato dvě čísla (i když ve výpočtu asi ta nejpodstatnější) už sama o sobě nastiňují proporce, kolik že by to mimosoudní vyrovnání vlastně mohlo být. Má to ovšem jedno velké ale, a to je to, že kalkul je založen na předvídatelném rozhodování soudů v kauze. Vzhledem ke složitosti a již nabyté zkušenosti z průběhu sporu to ovšem považuji za přinejmenším hodně odvážný předpoklad.

 

Mojmír Krátký

místopředseda MS ODS

Říjen 2015

 

Poznámka: Skanska údajně požaduje v rámci mimosoudního vyrovnání od společnosti ST SERVIS úhradu ve výši 45 milionů Kč, s tím, že opraví bazén, ale pouze s roční zárukou.

Cena bazénu dle sml. o dílo     169.555.432,- Kč

Uhrazeno ST SERVISem          137.931.077,- Kč

Vzájemný zápočet                      31.624.355,- Kč (sankce za zpoždění díla a předmět sporu)

Hodnota vady díla                      11.748.852,- Kč (dle znaleckého posudku)

 

Hana Skácalová