Jalovec 23.09.2014: Podporujeme školy v Meziříčí, je to investice do budoucna 28.9.2014 10:56

Jalovec 23.09.2014: Podporujeme školy v Meziříčí, je to investice do budoucna

Školství - snad žádné téma není tak diskutované a snad v žádném rezortu se za posledních let nevyměnilo tolik ministrů. 

Zdá se, že o školství bylo již vše napsáno - co se má nebo spíše může díky školským vzdělávacím programům učit na základních či středních školách, kdo to může učit, jak máme inkludovat a integrovat, ale taktéž vyčleňovat talentované, taky že musíme evaluovat, že musíme plošně testovat žáky 5. a 9. tříd, státně maturovat, nezapomínat učit to obrovské množství výchov, zpracovávat digitální učební materiály, které mají mít udržitelnost 25 let (na čem a v jakých formátech je budeme za 25 let prezentovat už nikoho netrápí). Učitelé jsou zahlceni množstvím papírů, statistik, pracovních výkazů - přičemž neexistuje shoda kontrolních a řídících orgánů, jak má vůbec takovýto pracovní výkaz pedagogického pracovníka, obsahující přímou a nepřímou vyučovací povinnost a další práce související s přímou pedagogickou činností – výlety, přípravy na akce, akce, rozvážení dětí po akci atd., vypadat. Aby odpovídal realitě. Aby se tato realita – tedy množství přesčasových hodin učitelům mohla zaplatit.  A která škola na to má? Žádná.

Když už jsem u těch financí - co základní školy potkalo letos? V rámci rozpočtu na mzdové prostředky se školám snížily dotace na školní družiny a školní kluby. Předpokládám, že tyto peníze se, v lepším případě, přesypou do kapitoly, ze které se bude hradit prevence kriminality školní mládeže. Že se to zdá nesystémové? Nezdá, ono to nesystémové je. Proto  zde nepíšu,  co systémově  uděláme se školstvím ve Valašském Meziříčí. Nevím. Se systémem se musí začít jinde. Vím jen, že pokud bude statisticky méně dětí, než je míst ve školách, budou učitelé každoročně zažívat infarktové stavy, na základních školách v lednu či únoru při zápisech a na středních školách v dubnu při přijímacích zkouškách, zda se naplní kapacita dané školy a zda si udrží plný či vůbec nějaký úvazek – jedno je odvislé od druhého. Nedivme se proto, že rivalita mezi školami stoupá, že si každý tak trochu hraje na svém písečku, nápady nesdílí, ale úzkostlivě tají a že se ředitelé rozčilují, že zřizovatel uvolnil investice ne pro jejich školu, ale pro školu druhou. Rozumím jim. Upřímně.  Je nám podsouváno, že usilujeme o likvidaci ZŠ Žerotínova za každou cenu, že ji dokonce nenávidíme (zvláštní rétorika, nedovedu si představit, jak lze nenávidět školu) a po volbách ji opět budeme rušit. Odhlédnu teď od nekorektního předvolebního boje ze strany protivníků, jelikož stejně tak my můžeme tvrdit, že právě tito naši oponenti nemají rádi ZŠ Křižnou nebo ZŠ Masarykovu, protože nám vyčítají finanční prostředky vložené do jejich oprav. Pokud nevíme, kudy se bude české školství ubírat, jaké zásadní a hlavně životaschopné myšlenky vyjdou z nového vedení ministerstva školství (každou chvíli nějaký zásadní nápad vyvstane a zase rychle zapadne) - zda bude posunut začátek povinné školní docházky nebo bude problém „odkladových“ dětí řešen jinak, jaký bude systém financování regionální školství, jaká kritéria v rámci něho budou stanovena (počet žáků, tříd, různé kombinace), jak bude řešeno školní stravování a vůbec provozní pracovníci atd., nebudeme my přijímat žádná zásadní rozhodnutí, ale budeme pokračovat v tom co doposud, tedy v podpoře škol.

Velmi se těším z toho, že v průběhu loňských a letošních prázdnin byly provedeny zásadní opravy valašskomeziříčských škol.  Na ZŠ Vyhlídka došlo k výměně oken, dveří, zateplení střech a k stavební obnově odborných učeben. Byla rekonstruovaná hlavní budova ZŠ Šafaříkova, druhá nejstarší školní budova ve městě a taktéž zde byly stavebně obnoveny odborné učebny. Rozsáhlou rekonstrukcí prošla v měsících červenec a srpen ZŠ Křižná, a tak mohli žáci a učitelé 1. září nastoupit do krásně opravené školy. Díky rekonstrukci elektroinstalace, osvětlení, výměně oken a dveří, zateplení a nové fasádě se už žáci a učitelé nemusí bát otevřít okna, v zimě se nemusí vymetat sníh z chodeb, osvětlení konečně splňuje hygienické normy. Těším se taky z toho, že se nezapomnělo na mateřské školky. V mateřských školkách   v Bynině a na ulici Seifertova byla realizována výměna oken a dveří a rekonstruována elektroinstalace. Celkové finanční prostředky na tyto akce dosáhly výše 49,55 mil Kč. Je stanoven investiční plán rozvoje ZŠ a MŠ ve městě, věřím, že se ho podaří postupně naplňovat. Budu se těšit z jakékoliv další finanční injekce do ZŠ i MŠ v našem městě, budu ji přijímat s pokorou a věřit, že finanční podpora škol se odrazí     i ve výchovně vzdělávacím procesu – hezké, vybavené školy, podpora učitelů, respekt dětem, spokojenost rodičů - to je náš cíl.

Začala jsem tím, co vše již o školství bylo napsáno. Taky bylo mnohokrát napsáno, že společnost, která investuje do vzdělání má větší šanci na rozvoj. V mnoha článcích se mnozí autoři ohánějí finským přístupem – proč neučíme jako ve Finsku, následujme finský model atd. Ano následujme, nastavme tedy systém celostátně. Ponechejme školám a učitelům jejich autonomii, soustřeďme se na učitele a učení a ne na školský management, podporujme školy, protože vzdělávání je investicí do budoucna, neměňme vzdělávací politiku po každých volbách, nesoutěžme, ale spolupracujme, přejme si, ať stání orgány důvěřují školám. Vždyť je to tak jednoduché.

 

PhDr. Milena Medková

členka rady města (ODS)