Vybráno z jednání zářijového zastupitelstva 5.10.2015 11:13

Sedmnáctého září se sešli zastupitelé našeho města na prvním poprázdninovém zasedání zastupitelstva. Do programu jednání vedení města zařadilo hned dva body, jejichž definitivní vyřešení je pro další budoucnost města jistě zásadní. Výkup pozemků v tzv. Křižanově pile pro budoucí dopravní terminál města a Centrální zásobování teplem.

Výkup 10 000 m2 pro nové autobusové nádraží.

Projekt vytvoření jednotného dopravního terminálu na Nádražní ulici se, jako jeden z nemnoha podobných projektů, konzistentně prolíná téměř všemi strategiemi města. Výhody autobusového nádraží v těsné blízkosti toho vlakového jednoznačně převažují. Dosud se však veškeré činnosti města v této věci mohly omezit pouze na územní plán. Potřebné pozemky v bývalé Křižanově pile nemohlo město dříve získat z důvodu probíhající, právně velmi složité, restituční kauzy. Soudní spor o majetek nakonec v závěru loňského roku rodina Křižanů dotáhla do úspěšného konce. A tak mohla být zahájena jednání o uvolnění příslušných pozemků pro potřeby města. Díky intenzívnímu jednání vedení města, ale zejména vstřícnému přístupu členů rodiny Křižanů byla 17. září zastupitelům předložena ke schválení budoucí kupní smlouva. Za pozemek město zaplatí 10 milionů korun.

Předložený návrh jsme za klub ODS podpořili. Areál bývalé Křižanovy pily má velký potenciál. A na ovlivňování jeho budoucí podoby se chceme aktivně podílet.

 

Centrální zásobování teplem – co bude dál.

Budoucnost centrálního zásobování teplem (dále jen CZT) ve městě se stala jednou z velmi sledovaných „kauz“, zejména v předvolebním období v loňském roce. Přečetli jsme si všichni spoustu „odborných“ názorů, rad a zaručených postupů, jak by bylo třeba celý případ řešit. Ale najít skutečně schůdné řešení nebylo jednoduché. Již v minulém volební období byla zahájena aktivní jednání tehdejšího vedení města se společníky v CZT (společnostmi EVČ, RWE a SBD Valašské Meziříčí) ve věci způsobu ukončení smluv spojených s výstavbou a provozováním celé tepelné sítě. Nové vedení města v jednáních pokračovalo tak, aby se ke konečnému smluvnímu termínu 30. dubna 2016 město Valašské Meziříčí stalo jediným vlastníkem celé teplovodní sítě, ale i společnosti CZT. Na posledním jednání zastupitelstva byl předložen konečný návrh jako zřejmé maximum možného, čeho bylo možno jednáním se společníky dosáhnout. Prezentovaný princip vypořádání byl pro nás akceptovatelný, přesto jsme se na jednání chtěli přesvědčit o některých předkládaných skutečnostech. Za klub ODS jsme položili vedení města tyto otázky:

  1. Zda by nebylo vhodnější projednávaný bod stáhnout z jednání a připravit mimořádný termín zasedání do konce září. Projednávat problematiku CZT bez přítomnosti zastupitelů, kteří se aktivně „kauze“ věnovali v minulém roce, zejména ve finančním a kontrolním výboru (p. Irgl, p. Brouwerová, p. Denk, případně další) a kteří se ze zářijového jednání zastupitelstva omluvili, nepovažujeme za správné. Našemu návrhu nebylo vyhověno s tím, že tito zastupitelé, dle sdělení pana starosty, návrh také podporují.
  2. Zda by nebylo možné usnesením „zastropovat“ konečnou částku, kterou v letech 2016 a 2017 vyplatí město společníkům. Výplata podílů bude provedena, v podstatě, ze zisku tvořeného v letech 2015 a 2016 (plus dnes známý zisk vytvořený do roku 2014 ve výši 6,640 mil. Kč), přičemž platí, čím vyšší zisk, tím vyšší výplata podílů společníkům.  Vedením města i jednatelem CZT (p. Gába) bylo přislíbeno, že nebude tvořen zisk vyšší než předpokládaný, v celkové výši max. 15 milionů korun, tudíž společníkům se nevyplatí více než 9,739 milionů korun.
  3. Zda je nutné uzavírat dodatek k nájemní smlouvě mezi městem a CZT, jehož smyslem je, zjednodušeně, půjčka 15 milionů korun na 4,5 %ní úrok. Navýšení ceny leasingu tepelné sítě došlo v roce 2001 a společníky CZT bylo vždy prezentováno, že tento vícenáklad bude uhrazen ze zisků společnosti (ne tedy  odběrateli prostřednictvím ceny tepla). Při zachování této logiky by nadále tento náklad mělo hradit město a ne odběratelé tepla. Ústy pana starosty bylo sděleno, že je nutné schválit celý balík smluv, jak je předložen.
  4. Zda by nebylo možné hlasovat o členech dozorčí rady jednotlivě. Dozorčí rada je navrhována tříčlenná, ve složení: jeden zástupce města, jeden zástupce Stavebního bytového družstva a jeden zástupce výhradního dodavatele, spol. DEZA. Jsme přesvědčeni o tom, že v dozorčí radě by neměl být zástupce dodavatele, ale spíše další zástupce odběratelů, např. spol. AVAL. Chtěli jsme svůj názor vyjádřit hlasováním. Náš návrh však zastupitelé nepodpořili.
  5. Zda je vedení města informováno o záměru použití vyplaceného podílu SBD. Stavebnímu bytovému družstvu město vyplatí přes 1 milion korun, a to proti původní logice společenské smlouvy CZT. Vedením města bylo sděleno, že tyto záměry nezná. Tomu rozumíme. Ale bude zajímavé sledovat, kde uvedené peníze skončí. Zejména zbylí družstevníci, případně zástupci společenství vlastníků bytů by se o celou věc měli intenzívně zajímat.

Záměr jsme tedy nakonec podpořili, protože vlastnictví technologií CZT i stoprocentní ovládnutí celé společnosti považujeme za nezbytné pro odběratelsky vstřícné hospodaření s teplem ve městě. Nicméně je nutné si uvědomit, že závěrečné podpisy všech smluv, uzavřených ve středu 23. září 2015 budou stát odběratele tepla ve městě, proti původním záměrům, dalších cca 25 milionů korun. A to není málo. 

 

Průmyslová zóna Lešná – je prodáno.

Na zářijovém jednání zastupitelstva města byl schválen prodej posledních volných pozemků v průmyslové zóně Lešná. Celkové příjmy města za prodej pozemků v této lokalitě činily za více než 10 let téměř 48 miliónů korun a z větší části tak pokryly náklady na její vybudování.

Průmyslová zóna Lešná vznikla na konci 90. let v reakci na ohlášený záměr společnosti Philips vybudovat ve zdejším regionu závod na výrobu obrazovek. Investici nakonec získaly Hranice a do Valašského Meziříčí nepřišel ani dodavatel Philipsu, belgická společnost Punch International. V roce 2007 zastupitelé na návrh rady města zrušili původní podmínky obsazení zóny, podle nichž se mohl o místo v zóně ucházet jen investor, jenž zde vytvoří nejméně 1000 pracovních míst a proinvestuje zastupitelstvem stanovenou částku. Tímto opatřením se zóna otevřela všem zájemcům o koupi pozemků k podnikání.