28. říjen 2014 - 96. výročí vzniku Československé republiky 29.10.2014 19:20
Jsou klíčové mezníky naší historie, které je nutné si neustále připomínat. K takovým jistě patří i akt ustavení Československé republiky. Slavnostního ceremoniálu při příležitosti 96. výročí této významné události se zúčastnili představitelé města, zástupci valašskomeziříčské organizace Českého svazu bojovníků za svobodu, Tělocvičné jednoty Sokol a veřejnost.
Slavnostní projev starosty města Jiřího Částečky na náměstí:
"Vážené dámy a pánové, vážení přátelé,
dovolte mi, abych Vás pozdravil při příležitosti státního svátku 28. října - dne výročí vzniku samostatné Československé republiky.
Den 28. října 1918, kdy byl vyhlášen vznik samostatného Československého státu, byl naplněn vzrušujícím napětím, ale byl také naplněn velkou nadějí.
Po letech neslýchaného utrpení, které přinesla obyvatelům našich zemí 1. světová válka, se rozhostil mír, o kterém se soudilo, že bude trvalý a věčný a že národy celého světa vytvoří takový systém soužití, který odvrátí nebezpečí válek a nastolí podmínky pro šťastný život na této planetě. V této euforii vznikl i první moderní společný stát Čechů a Slováků. Lidé jej vítali s nadšením, radostí.
Brzy se ukázalo, jak složitý vývoj tento nový stát očekává a jak těžké je břemeno, které si bere sebou na cestu. Kromě složitých národnostních a hospodářských problémů zde vládly i složité sociální poměry, podobně jako v okolních zemích. Připomeňme si, že převážná část početného německy mluvícího obyvatelstva si vznik samostatného československého státu nepřála, což mělo později pro republiku fatální důsledky. Ostří sociálních vztahů ve společnosti vystoupilo na povrch již koncem 1. světové války a přivodilo prudký růst radikálních nálad. Revoluční vlna, se přehnala od východu na západ, zachvátila Rusko a vyvolala sociální otřes, který postihl takřka celou Evropu a v této atmosféře se rodilo Československo.
To byly složité chvíle a nikdo nemohl tušit, jakým směrem se evropské národy zdecimované válkou vydají. V Československu se převážně podařilo tuto poválečnou radikální vlnu upokojit a orientovat společnost k budování pilířů demokracie. Hlavní zásluhu na úspěšném vývoji našeho státu měla nesporně jeho politická reprezentace i především první president Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk, k němuž většina obyvatel našeho státu chovala důvěru a vděčnost. Tak tomu bylo i v našem městě. Osou politického a hospodářského vývoje bylo provedení pozemkové reformy na venkově, zásahy státu do hospodářské struktury i budování systému sociální pomoci pro nejchudší Byla zavedena osmihodinová pracovní doba a provedena řada sociálních zákonů.
Masarykova republika vychovávala své syny a dcery k pocitu hrdosti na to, že jsou občany této krásné země, vychovávala je k vlastenectví a probouzela v nich touhu po vzděláni, vedla je k solidaritě s trpícími.
Tyto ušlechtilé hodnoty se plně projevily již v koncem třicátých let. Pod prapory s Masarykovým jménem se řada našich občanů zúčastnila boje na obranu demokracie ve Španělsku a zejména v letech nesvobody za německé okupace. Úsilí o obnovu svobodné a demokratické Československé republiky se stalo hlavním motivem pro tisíce československých vlastenců, kteří bojovali a umírali za tuto myšlenku na frontách druhé světové války i v nelítostných podmínkách domácího odboje.
Demokratické a veskrze ušlechtilé tradice samostatného Československa se nepodařilo zničit a vykořenit ani v období německé okupace, ani v dlouhých 40 letech totalitního režimu po únoru 1948. Také v tom spočívá hluboké a nevyvratitelné dědictví obdivuhodného úsilí Tomáše Garrigua Masaryka a jeho stoupenců, kteří před 89 lety vyhlásili samostatnou Československou republiku.
Vztah obyvatel našeho kraje k Masarykovi dnes pociťujeme jako poselství, které je třeba dále pěstovat, dotvářet a obnovovat. Hodnoty, které Masaryk vnesl našeho povědomí, jako je úcta k člověku, respekt k jeho názoru, vlastenectví a hledání pravdy, přetrvaly a přetrvají jako nejvyšší hodnoty našeho společenského bytí. V tom spočíval i přístup k sociálnímu postavení člověka, které Masaryk považoval za nutný předpoklad demokracie.
Masarykova idea československého státu povýšila tyto hodnoty na princip vztahů mezi národy - učila vážit si druhých národů, učila porozumění a pochopení. Naplňuje nás hrdostí , že volbou profesora Masaryka poslancem říšské rady dali naši občané tomuto muži mandát, který byl na jeho cestě významným mezníkem. Při tomto pomníku si mnohokrát připomínali Masarykova slova, přísahali věrnost jeho odkazu a hledali a nacházeli v něm jistotu.
Čest a sláva Československé republice, čest památce presidenta Masaryka a všech, kdo se zasloužili o naši samostatnost, kdo pro Československo žili, pracovali a umírali."
Více zde:
http://www.valasskemezirici.cz/doc/41940/