Z dubnového zastupitelstva města 10.4.2018 10:21

Celý zvukový záznam zde: http://www.valasskemezirici.cz/zvukovy-zaznam-z-27-radneho-zasedani-zastupitelstva-mesta-ze-dne-5-4-2018/d-35023/p1=17687

 

Dubnové jednání zastupitelstva města mělo z pohledu vedení města a zejména pana starosty Stržínka jeden hlavní úkol - posvětit další postup jednání o výstavbě sportovní haly. Svědčí o tom také obsah porady předsedů politických klubů, který jednání zastupitelstva předcházel. Z tohoto pohledu může být pan starosta spokojen, všichni přítomní zastupitelé jej v jeho snažení podpořili, nicméně byly mu také stanoveny jakéstakés finanční mantinely, neboť se zase dostáváme do vcelku jiných cenových hladin, než se původně prezentovalo. Ale více u komentáře příslušného bodu jednání. 

 

Pravidelná roční dotace společnosti ST SERVIS s.r.o.

V posledních letech město dotovalo svou společnost ST SERVIS s.r.o. pravidelnou roční částkou cca 6,8 milionů korun. Částka dokrývá ztrátu z provozu krytého bazénu a zimního stadionu. V letošním roce byla dotace města snížena na 2 miliony korun z důvodu velmi dobrého hospodaření organizace a dostatečných finančních zdrojů na svých účtech. Zde je třeba připomenout, že v minulém roce činila dotace téměř 13,5 milionů korun  s tím, že bylo třeba posílit finanční zdroje společnosti na opravu krytého bazénu, která byla plánována na léto 2017. Oprava se však z důvodu neúspěšného výběrového řízení na dodavatele přesunula až na letošní rok.  Je třeba také zmínit, že společnost v loňském roce realizovala o cca 3,2 milionů korun vyšší tržby proti plánu, který ale počítal s výpadkem po dobu opravy bazénu. ST SERVIS s.r.o. si také v minulosti vytvářela rezervy na budoucí vypořádání se společností SKANSKA, tento závazek však nakonec plně převzalo město a pro tento účel poskytlo společnosti celých 25 milionů korun  v letech 2017 a 2018.  

Potěšitelné je určitě zvyšování počtu návštěvníků, oblíbenost našeho bazénu je čím dál větší a to je dobře. Nezbývá než doufat, že oprava, která jako havarijní dle poplašných zpráv z města nesnesla téměř odkladu (viz http://www.valasskemezirici.cz/s-opravou-bazenu-nelze-dale-otalet-rika-starosta-robert-strzinek/d-20494 z ledna 2016) a nakonec počkala další 3 roky, proběhne bez vážnějších průtahů a dalších zjištění a návštěvníci se do bazénu rádi opět vrátí.

 

Sportovní hala města Valašské Meziříčí - smlouva o spolupráci

Pro úvod je třeba uvést na pravou míru název bodu - sportovní hala, pokud se úspěšně dokončí jednání s krajem o její výstavbě, nebude města, ale právě Zlínského kraje (což není úplně na závadu, ale je třeba si tuto skutečnost uvědomit). 

Zastupitelstvo města schvalovalo smlouvu o spolupráci mezi městem a Zlínským krajem o společném záměru postavit sportovní halu. Město nechalo vypracovat studii haly (pozn. stejnou projekční kanceláří, která pro město zpracovala také studii haly v kasárnách), z níž vyšla přepokládaná cena cca 153 milionů korun vč. DPH. Město by mělo, dle smlouvy, hradit polovinu realizačních nákladů, stejně pak cca polovinu provozních nákladů, a to podle skutečného využití haly. 

Celou záležitost jsme projednali ještě před konáním zastupitelstva města na finančním výboru, zde jsem se zdržela návrh vedení města podpořit, pokud nebude částka podílu města zastropována. Tento krok považuji za zásadní ještě před započetím projektování haly. Ze zkušeností s Komunitním centrem ve Valašském Meziříčí víme, že nám následná realizační cena může hezky ulítnout a cesta zpět už není schůdná (pouze za cenu škrtání částí projektu). Nakonec, totéže se děje nyní v Zubří s jejich megalomanským projektem krytého bazénu.

Záměr postavit sportovní halu v areálu ISŠ Palackého jsem považovala a považuji za smysluplný, zejména z důvodu lepší využitelnosti haly v dopoledních hodinách, ale také z ekonomických důvodů (ať už při výstavbě haly, tak také při jejím provozování). Celý projekt tedy musí být pro město ekonomicky výhodnější než výstavba samostatné haly plně v režimu města. Od tohoto záměru se ale vzdalujeme právě realizační cenou. Účast města ve výši cca 80 milionů Kč je tedy pro mne tou maximální možnou hranicí, kdy je projekt pro město ještě relativně výhodný (nyní už tedy pouze v té provozní části, neboť s částkou cca 80 milionů korun se pracovalo i  v případě výstavby haly v kasárnách). 

Požadavek na zastropování částky ve výši cca 76 milionů korun následně vedení města reflektovalo a proto jsem nakonec uzavření smlouvy o spolupráci podpořila.  

Na celé diskusi mne při projednávání předpokládané ceny díla zarazila slova pana starosty, že přece nikdo nemohl čekat, že se dá postavit hala za těch 60 či 80 milionů. No tak to nás tedy z města někdo hezky tahal za nohu.

Jen pro připomenutí přehled některých kroků v přípravě projektu sportovní haly:

Březen 2016 - tisková zpráva města - hala bude stát v kasárnách, líbí se nám Bohumínská, cena cca 60 mililonů korun. Projekt si koupíme hotový, tím ušetříme. 

Duben 2016 - zastupitelstvo města schvaluje umístění haly do kasáren.

Srpen 2016 - rada města schválila technické specifikace haly a stanovila limit pro výstavbu 90 milionů Kč bez DPH. 

Říjen 2016 - zastupitelstvu města byla předložena technická specifikace haly. Předpokládaná maximální cena 60 milionů Kč bez DPH. Projekt se nebude kupovat hotový, bude stát 2,5 milionů korun.

Prosinec 2016 - zastupitelům města byla prezentována studie 4 variant sportovní haly v kasárnách (předpokládané ceny od 90 do 120 milionů korun).

Únor 2017 - informace zastupitelům o společném záměru postavit sportovní halu se Zlínským krajem u ISŠ Palackého.

Duben 2017 - zastupitelstvo schvaluje záměr výstavby sportovní haly v areálu ISŠ Palackého.

Duben 2018 - zastupitelstvo schvaluje smlouvu o spolupráci při výstavbě sportovní haly. Předpokládaná realizační cena 153 milionů korun včetně DPH.

 

Vrácení dotace na projekt "Muzejní a galerijní centrum v zámku Žerotínů" 

Město realizovalo v letech 2013 - 2014 projekt "MGC v zámku Žerotínů" v celkové hodnotě cca 42,5 milionů korun. Na investici získalo také dotaci z ROP ve výši 25 milionů korun. Přesto, že poskytovatel dotace průběžně dostával veškeré doklady k projektu, a to i zadání výběrového řízení a doklady o jeho průběhu, přesto, že vše podléhalo jeho odsouhlasení, přesto všechno údajně město pochybilo. A protože poskytovatel dotace zjevně nemá odborníky na výběrová řízení (žadatel o dotaci je mít musí), tak pro jistotu podal návrh ÚOHS na prošetření správnosti tohoto řízení. No a ÚOHS hledal tak dlouho, až našel (ve věci rozhodoval třikrát a pokaždé jinak) a nakonec udělil pokutu 100 tisíc korun. Město údajně pochybilo v tom, že stanovilo min. a max. hranici ceny vybraných materiálů (zejména dřeva na historizující parkety a dveře), byť ve snaze o vyšší kvalitu právě těch nejviditelnějších částí rekonstrukce historické památky (a zamezení dodání nekvalitních levných materiálů). Poskytovatel dotace následně, dle svých pravidel, nařídil městu vratku 10 % z dotace, tj. 2,5 milionů korun.

Město se chce o uvedené peníze soudit s firmou, která zajišťovala výběrové řízení na dodavatele stavby. Bohužel, i o tom jsou dotace,  s vědomím těchto rizik do nich vstupuje snad každý.

Paradoxně, ve vratce dotace, byť je mnohem vyšší než pokuta ÚOHS a tudíž je pro město jistě bolestivá, nevidím až takový principiální problém. Na dotaci není právní nárok a stanovení její výše je plně v kompetenci poskytovatele. Krácení dotací se děje dnes a denně. Nám zastupitelům je vždy nejdříve předkládán projekt s tím, že se uvádí maximální výše dotace, kterou je možno získat. Také na základě této informace se rozhoduje o jeho realizaci. Skutečnou výši dotace nikdy dopředu neznáme. A, troufám si říci, že v 90 % projetků ji nedostaneme plnou. Buď je krácena přímo (na základě vyhodnocení projektu se sníží procento dotace) anebo je krácena zprostředkovaně (procento dotace se zachová, ale sníží se uznatelné náklady projektu). To je zejména poslední dobou obvyklý postup (například u projektů zateplení budov města) a veřejnost se o tomto povětšinou ani nedozví.

V případě MGC je i po vratce poměr dotace k celkovým nákladům stále velmi pozitivní (53 %).  Projekt MGC také zcela zjevně není a nebude posledním případem dotačního překvapení, byť si to vedení města tolik přeje (dnes se přece chyby nedělají). Naposled byly například kráceny dotace u projetku revitalizace zahrad mateřských škol ve městě (2015), kdy bylo rovněž zjištěno porušení podmínek výběrového řízení na dodavatele a dotace byla poskytovatelem snížena u dvou zahrad dokonce o 25 % (důvod je pro mne stejně nesmyslný jako u MGC).  A čeká nás dotační projekt Komunitní centrum za 83 milionů korun (z toho předpokládaná výše dotace 18 milionů korun, tj. cca 22 %). 

Vratku 2,5 milionů dotačních korun jsem z výše uvedených důvodů, i když s pocitem hořkosti, podpořila. 

 

Výkup pozemků v areálu Křižanovy pily

Zastupitelstvo města v loňském roce schválilo strategický záměr koupit další poměrně velkou část pozemků v areálu bývalé Křižanovy pily a pověřilo starostu jednáním o podmínkách kupní smlouvy. Jednaní se však zastavilo na nestandardních podmínkách, které si majitelé pozemků náhle kladou. Jedná se zejména o podmínku, že vlastníci chápou dojednanou cenu jako finální (město nebude požadovat kompenzaci za věcná břemena), že odmítají nést odpovědnost za případné vady nemovitosti (následně zjištěné ekologické zatížení, případně potřebu sanace pozemku atp.) a požadují po městě poloviční podíl na dobudování páteřních komunikací a kanalizace. Nové podmínky jsou možná překvapující (když při prodeji ostatních částí pozemků takto nebyly stanoveny), nicméně s ohledem na skutečnost, že se jedná o prodej poslední části pozemku v areálu,  pochopitelné. Soukromý vlastník má právo si klást podmínky, zájemce na ně buď přistoupí nebo ne.

Je dobře, že město nechalo provést na pozemku průzkum kontaminace geoprostředí. Jeho závěry nejsou pro další užití pozemků zásadně omezující. Po zvážení všech pro a proti, i případných rizik, s vědomím toho, že pro rozvoj města a jeho záměry jsou uvedené pozemky strategické, jsem podpořila změnu podmínek pro další jednání o kupní smlouvě.

 

Koupě budovy bývalé ubytovny sklářské školy na Zašovské ulici

O živelném a naprosto nekoncepčním rozhodnutí zastupitelů města koupit budovu bývalé ubytovny sklářské školy na Zašovské ulici (dále jen K1) jsem zde psala již minule. S potěšením mohu konstatovat, že se situace od ledna změnila a na posledním zasedání nám byl předložen návrh na revokaci usnesení. Budovu tedy nakonec město nekoupí. Potud dobře. Pozn. Kraji se údajně přihlásili dálší zájemci o koupi a cena prodeje se zvedla ze cca 6 na 13 milionů Kč. 

Nicméně usnesení doporučit Zlínskému kraji prodej budovy Diakonii za účelem zřízení sociálního bydlení, poskytování terénních a ambulantních sociálních služeb a usnesení schvalující finanční podporu tohoto záměru z rozpočtu města ve výši 1,5 milionů korun jsem již podpořit nemohla. 

Důvody:

- Vágní usnesení o sociálním bydlení (které není zatím nikde definováno a můžeme se ze strany zákonodárců dočkat různých překvapení).

- Záměr Diakonie vybudovat zde 25 bytů pro lidi s hendikepy a pro seniory - kdo zná dům i prostředí, dá mi za pravdu, že je pro tyto účely naprosto nevhodný.

- Zastupitelům nebylo sděleno, kdo a s jakými jinými záměry o budovu projevil zájem, dle mého zde byla ideální šance pro schopné investory vybudovat tu kvalitní byty, zejména malometrážní (například startovací bydlení pro mladé), které ve městě naléhavě chybí. Ano, je strach, že by zde vznikly další problémové aktivity, ale zkušenosti z prodeje bývalého Domova důchodců v Podlesí naznačují, že kraj v těchto záležitostech umí postupovat obezřetně. 

- Naléhavá potřeba koncepčního řešení problematiky stárnutí obyvatel, zejména vybudování pobytových sociálních služeb pro seniory - dle Koncepce stárnutí obyvatel města, schválené zastupiteli v loňském roce, je akutní potřeba cca 60 lůžek (okamžitě) a následně pak každoroční navyšování kapacity o  cca 10 %. Záměr Diakonie při koupi K1 by vytvořil pouhých 13 takových lůžek, a to není, dle mého, koncepční řešení.     

Na závěr - o poněkud zmatečných záměrech Diakonie hovoří také aktuálně odvolaný odkup budovy města na Sokolské ulici (bývalé romské centrum) pozn. prodej Diakonii za cca 6 milionů korun byl schválen zastupitelstvem v lednu. I tento náhlý zájem Diakonie o odkup budovy jsem kritizovala, jako nesystémový (měli zde být přestěhováni zdravotně a mentálně hendikepovaní klienti ze zrušeného domova v Zašové, pro které částečně vybudoval Zlínský kraj zařízení na Václavkově ulici, ale zbylí klienti byli umístěni v nevyhovujících prostorách rodinného domu na Jičínské ulici). Zde dokonce rada města předběžně schválila provedení stavebních úprav pro uvedené potřeby, ale najednou se údajně zjistilo, že budova naprosto pro daný účel nevyhovuje. Můžeme si o tom všem myslet své, ale koncepci zde nehledejme.

Pozn. Aby nedošlo k mýlce - velmi si vážím práce zaměstnanců Diakonie, Charity i všech ostatních poskytovatelů sociálních služeb zejména na poli péče o naše seniory. Odvádějí velmi potřebnou, namáhavou a jen uboze odměňovanou práci. Má kritika cílí na poslední dobou zbrklé rozhodování managementu Diakonie i zastupitelů města.

 

Příprava území pro bytovou výstavbu a podpora bytové výstavby

Materiál jsem předkládala já, jakožto opoziční a mnohdy kritický zastupitel a takto k němu bylo přistupováno. Valašskému Meziříčí ubývá obyvatel, a to přesto, že zde v posledních letech vznikla spousta zajímavých pracovních příležitostí, za kterými jdou lidé z celé ČR i ciziny. Proč u nás nezůstávají? Nejsou byty a možnosti individuálního bytové výstavby jsou již minimální. Téměř všechny obce v okolí VM intenzívně připravují pozemky pro výstavbu rodinných domů, dokázaly si spočítat, že každý nový občan znamená zásadní navýšení příjmu rozpočtu obce. Jen VM nic. Za poslední 3 roky se pro bytovou výstavbu ve městě udělalo jediné. Odbor územního rozvoje připravil Analýzu rozvojových ploch pro bydlení dle platného územního plánu a představil ji na loňské podzimní poradě zastupitelů.

Předložila jsem tedy zastupitelům návrh na zadání zpracování územních studií území vhodných pro výstavbu rodinných domů (IB), ale i domů hromadného bydlení (HB). Pozn. na pozemcích ve vlastnictví města.

Jedná se o lokality pro IB: Juřinka a Bynina; pro HB: bývalý heliport na ulici Kálalova, proluka na ulici Štěpánov pod vodojemem a proluka Palackého ulice (za sídlištěm Vyhlídka II). 

Územní studie by měly prověřit proveditelnost výstavby, možnosti dopravního napojení, napojení na inženýrské sítě, případně náklady na přípravu území. 

Třetím mým návrhem byla podpora rozvoje výstavby domů na pozemcích soukromých vlastníků, určených dle územního plánu k bydlení, a to aktualizací a  "znovuotevřením" stále platné, ale pozastavené, směrnice města Zásady při výkupu technické infrastuktury od soukromých investorů. Díky této směrnici byla v minulosti realizována  např. výstavba rodinných domů na Beskydské Vyhlídce. 

Komentář paní místostarostky Wojaczkové k mému návrhu:

- město potažmo rada města zadala zpracování koncepce bytové politiky (zatím nebyla zastupitelstvu prezentována)

- rada města již zadala zpracování územní studie na oblast Juřinky (27.03.2018, tedy den před       odevzdáním mého materiálu do zastupitelstva)

- rada města zadala projekt (?) na pozemky ve Lhotě u Choryně (ty v analýze uvedeny vůbec nebyly)

- vedení města CHCE zadat územní studii na Byninu (čili zadána nebyla)

- rada města vyzvala studenty stavební průmyslovky ke zpracování studií zástavby na lokalitu Štěpánov - Luční (což je jistě záslužné a těším se na jejich invenci, ale, bohužel, není to odborná územní studie, která prověřuje lokalitu z pohledu reálné proveditelnosti)

- rada města intenzívně pracuje na přípravě území pro bydlení (usnesení rady či zastupitelstva k podpoře tohoto tvrzení mi zůstávají skryta).

Po zcela jasné snaze paní místostarostky jakkoliv odmítnout materiál opoziční zestupitelky a po zmatečném hlasování bylo nakonec schváleno pouze usnesení o zadání územní studie lokality Bynina a to se zjevnou nevolí vedení města, protože "my jsme to přece taky chtěli udělat". Zbylé návrhy byly zastupitelstvem zamítnuty. 

Tak se ptám, oč tedy vedení města jde? Je jeho cílem skutečně řešení bytové výstavby ve městě (když se po třech letech nečinnosti probudilo a s vidinou komunálních voleb spěšně zahájilo jakousi činnost)? Pak lze jen těžko pochopit zamítnutí návrhů, byť z opoziční lavice, které v podstatě podporují jejich proklamovanou snahu.

Osobně  mám jasno. "My makáme, opozice má mlčet a případně nám může tleskat!" 

 

Různé 

V rámci bodu Různé jsem za klub ODS vznesla tři dotazy či připomínky.

1. V městské psím útulku bylo zakázáno dobrovolnické venčení psů. Proč?

Pan starosta, pan zastupitel Dobeš (veterinář) a pan vedoucí odboru komunálních služeb poměrně rozsáhle zdůvodnili svůj postup. Můžeme s ním souhlasit nebo ne, nicméně rozhodnutí bylo učiněno. Co mne osobně ale zaráží, je způsob komunikace, či spíše nekomunikace s těmi dobrovolnými venčitelkami, které se zcela zjevně kolem psího útulku dlouhodobě pohybují, pomáhají a pomáhaly s hledáním vhodných zájemců o adopci psů, útulku pomáhaly i finančně a jistě odvedly pro dobro zde umístěných psů spoustu vstřícné práce, bez nároku na odměnu. Očekávala bych, že celá záležitost bude vedením města právě s těmito lidmi podrobně diskutována, vysvětlena a že se obě strany pokusí najít společně řešení. K tomu ale zjevně nedošlo. Nepřišly ani odpovědi na přímé výzvy a dotazy k celé věci na městských sociálních sítích, které snad byly za účelem lepší informovanosti a bezprostřední diskuse s občany zřízeny. Není pak divu, že u venčitelů zůstává trpká pachuť neuznání jejich dobrovolné práce.

2. Poznámky k Valašské rally:

Nebylo dostatečně komunikováno s majiteli provozoven uzavření lokality Kouty z důvodu městské rychlostní zkoušky. Mnozí z nich ani nevěděli, že se k nim jejich klienti vlastně nedostanou (podobně uzavření krytého bazénu). Rovněž občanům této lokality nebyly doručeny slibované Bezpečnostní pokyny.

Když už se rozhodlo o městské rychlostní zkoušce v oblasti Kouty, mělo také vedení města zajistit rajonovou očistu této lokality. Kromě hluku a nedobrovolného uvěznění byli občané této části města vystaveni také nepříjemnému prachu ze zimního inertního posypu komunikací, nehledě na nebezpečí smyku závodících vozidel. 

3. Cenzura na sociálních sítích města:

Kritizovala jsem cenzuru na městské facebooku. V poslední době jsem byla svědkem smazání několika příspěvků, které dle mého názoru, nebyly nijak urážlivé ani vulgární, pouze byly kritické. Pan starosta přehodil horký brambor na svou tiskovou mluvčí, ta sdělila, že příspěvky nemaže, pouze je skrývá. Tak, výsledek je zjevně stejný.

Poznámka k věci od zastupitele Navrátila - na facebooku kladou občané města plno dotazů a nikdo na ně neodpovídá. Údajně se to nestíhá pro nedostatek času. Ano, všichni víme, že sociální sítě jsou, bohužel, žroutem času. Předpokládám ale, že facebooková komunikace byla, přes uvedené nároky a s jejich vědomím, vedením města zavedena právě proto, aby se zintenzívnila komunikace občanů s městem (viz můj komentář výše).  Odmítám věřit řečem o tom, že byla zavedena pouze pro vlastní propagaci vedení města. 

 

S přáním krásných jarních dní

 

Ing. Hana Skácalová

zastupitelka ODS

P.S. Abych nebyla jen kritická, osadba kruhových objezdů se mi osobně velmi líbí, zejména kombinace kamene a trvalek je zdařilá. Zde patří poděkování paní místostarostce Wojaczkové a společnosti Městské lesy a zeleň za odvedenou práci. A jako odpověď kritickým připomínkám na cenu úprav (opět na sociálních sítích) si dovoluji poradit vedení města, aby zveřejnilo jednoduchou tabulku s přehledem o množství vysazených rostlin, jejich cenách a ceně prací.